Den daňové svobody 2018

Liberální institut, tisková zpráva ze dne 24. 04. 2018

Musíme vydržet ještě jeden měsíc, poslední měsíc práce na stát. Po 22. květnu 2018 již začneme vydělávat na sebe. Do té doby, celých 142 dní pracujeme pouze pro stát. Oproti loňskému roku jsme si tak polepšili o celý týden. Den daňové svobody se tak dostal rekordně blízko k začátku roku. Teprve podruhé od roku 2000, kdy ho Liberální institut začal počítat, ho oslavíme v květnu. Zásluhu na tom má zejména hospodářský růst a patová situace ve Sněmovně.

Den daňové svobody představuje pomyslnou hranici, jež rozděluje kalendářní rok do dvou období – v části roku do Dne daňové svobody je třeba vydělat na pokrytí výdajů státních a veřejných institucí. Toto virtuální období 100% zdanění končí Dnem daňové svobody, od kterého vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích si rozhodujeme podle vlastního uvážení.

„Je skvělé, že druhý rok za sebou máme Den daňové svobody už v květnu. Důvody však nelze hledat v tom, že by politici zpytovali svoje svědomí a omezili svoji chuť utrácet. Posun Dne daňové svobody k začátku roku je kromě jiného způsoben patovou situací ve Sněmovně, kdy neexistuje důvod uplácet koaliční partnery financováním jejich oblíbených vládních programů“ komentuje letošní termín ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Graf: DEN DAŇOVÉ SVOBODY (DDS) V ČESKÉ REPUBLICE (2000 – 2018)

2018

Zdroj: www.dendanovesvobody.cz

Letošní Den daňové svobody je o dva dny dříve než průměr OECD. Nejdříve daňovou svobodu přivítali v Irsku (7. 4.) a Jižní Koreji (28. 4.) a brzy oslaví ve švýcarsku (5. 5.). Naopak nejdéle si na ni počkají ve Francii (23. 7.) a ve Finsku (13. 7.). Průměr OECD oproti minulému roku klesnul o čtyři dny den směrem k začátku roku. Dle Pánka je to důsledek hospodářského růstu v celém rozvinutém světě.

„Současný hospodářský růst je z velké části pouze tlačen uměle navyšovanou poptávkou díky levným úvěrům. Nízké úrokové sazby a rekordní množství hypoték zvyšují množství peněz v oběhu a s ním i poptávku nejen po nových domech a bytech, ale zprostředkovaně i po všem, čeho bohatnoucí lidé chtějí více. Většina takového růstu je však na dluh a v budoucnosti se při otřesech může Den daňové svobody snadno dostat zpět do půlky června, kde byl při poslední finanční krizi,“ vysvětluje Pánek. „Za první republiky byl Den daňové svobody v polovině února. Mnohem raději bychom viděli posun Dne daňové svobody tímto směrem díky technologickému pokroku, mezinárodnímu obchodu, vyšší produktivitě a zejména nižším vládním výdajům,“ uzavírá. Liberální institut pro výpočet Dne daňové svobody používá metodiku soustředící se na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.

Liberální institut je nezávislý think-tank založený v únoru 1990, jehož cílem je rozvíjet a aplikovat myšlenky klasického liberalismu – svobodu jednotlivce, volný obchod, minimální stát a mít – a to především prostřednictvím vzdělávacích projektů a publikací v české republice i zahraničí. Dlouhodobě patří mezi nejznámější think-tanky v české republice.

Liberální institut chystá 22. 5. ke Dni daňové svobody tiskovou konferenci s obsáhlou prezentací výsledků včetně mezinárodního srovnání a také doprovodnou akci. O detailech budeme včas informovat.

Pro více informací kontaktujte:

Lucie Čechová

projektová manažerka LI
lucie.cechova@libinst.cz
www.libinst.cz
www.dendanovesvobody.cz

Martin Pánek

ředitel Liberálního institutu a vedoucí projektu DDS
martin.panek@libinst.cz
777 157 142
www.libinst.cz
www.dendanovesvobody.cz

2018 1

2018 2

2018 3

2018 4

Co popisuje Den daňové svobody?

DEN DAŇOVÉ SVOBODY je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok do 2 období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Pro více informací týkajících se jednotlivých let v interaktivním grafu klikněte na příslušný rok, který vás zajímá. Najdete tam základní informace o vývoji daňové zátěže v daném období a také analytické přílohy.

148
2019
142
2018
149
2017
153
2016
155
2015
160
2014
161
2013
160
2012
165
2011
168
2010
163
2009
158
2008
161
2007
164
2006
164
2005
166
2004
162
2003
161
2002
157
2001
157
2000

Dny práce na stát (Pro více informací klikněte na příslušný rok)

O projektuO projektu

O projektu

„Jak velké jsou výdaje státu a kdo to všechno platí?“ Tuto jednoduchou otázku si alespoň jednou položil každý z nás. K tomu, abychom pochopili velikost státního aparátu a náklady, které nám svou existencí každoročně přináší, slouží právě Den daňové svobody.

Den daňové svobody je pomyslnou hranicí v roce, která rozděluje rok do 2 období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Den daňové svobody vyhlašujeme pravidelně od roku 2000 a upozorňujeme tak na míru přerozdělování v ekonomice ze strany státu, která se zrcadlí v omezování svobody náš všech; svobody nakládat s vydělanými penězi podle našeho vlastního uvážení. Nevěříte? Lze to dokázat z různých úhlů pohledu. Tak například v roce 2011 jsme z každé osmihodinové pracovní doby na sebe pracovali jen 4 hodiny a 24 minut, zbytek představovala práce pro stát. Nebo v roce 2009 jsme s každé vydělané tisícikoruny fakticky rozhodovali jen o rozdělení 555 Kč, o rok později to bylo už jen 541 Kč. Proč? Za distribuci zbylé hodnoty se za nás „postaral“ stát, respektive politici a státní úředníci, protože jim tyto peníze musíme odevzdávat na pokrytí státních výdajů.

Pokud se chcete o projektu dozvědět více, spolupracovat s námi či nás finančně podpořit, budeme velmi rádi, když nás kontaktujete na e-mailu.

Metodika DDS

Při svém výpočtu vycházíme ze zdrojových dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development; Anex Table 29 – General government total outlays, web). Metodika je založená na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaném v daném roce – jinými slovy na tom, kolik stát přerozdělí z každé koruny, která se v ekonomice v daném roce vyrobí. Tento výpočet umožňuje porovnat aktuální stav a vývoj Dne daňové svobody v ČR se situací v dalších zemích světa.

K výpočtu dne daňové svobody existují i jiné přístupy, například ten, který používá společnost Deloitte. Její metoda rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.

Zásadní rozdíl je tedy v tom, že zatímco tento náš výpočet bere v potaz výdaje státu oproti domácímu produktu (zahrnuje i příjmy zahraničních firem a zahraničních pracovníků), výpočet Deloitte je založen na příjmech státu oproti národnímu produktu.

Metodika DDS