Den daňové svobody 2010

Liberální institut, tisková zpráva ze dne 18. 06. 2010

V letošním roce budou muset Češi pracovat na pokrytí výdajů státu o pět dní déle než loni, celých 168 dní. Je to nejvíce od roku 2000, kdy začal Liberální institut den daňové svobody pro Českou republiku počítat. Pokud by se chtěl každý z nás co nejrychleji zbavit povinnosti zaplatit svou pomyslnou část letošních veřejných výdajů, musel by se vzdávat celé své mzdy ve prospěch státní kasy až do 17. června. Teprve v pátek 18. 6., kdy nastane den daňové svobody, by si mohl nechat první letos vyprodukovanou korunu ve své vlastní kapse.

Graf: DEN DAŇOVÉ SVOBODY (DDS) V ČESKÉ REPUBLICE (2000 – 2010)

2010

Zdroj: www.dendanovesvobody.cz

Liberální institut při svém výpočtu vychází z odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Tato metodika, která využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, umožňuje porovnat vývoj českého dne daňové svobody s vývojem v dalších zemích.

Jak naznačovaly již minulé roky, Švédsko postupně zeštíhluje veřejný sektor a pomalu opouští nelichotivé poslední místo mezi sledovanými zeměmi. Letos jsou Švédové již třetí (25.7.) před Finskem (3.8.) a Dánskem (6.8.). Ne snad, že by si Švédové připomínali den daňové svobody dříve než před vypuknutím krize v roce 2008, ale relativně si pohoršili daleko méně než třeba právě Finové a Dánové. V žebříčku se tak během ekonomické krize posunuli o dvě příčky vzhůru. Kromě Finska (posun o 6 příček dolů) a Dánska (o 2 dolů) se výrazně propadly i další země jako Island (o 4), Irsko (o 9), Řecko a Španělsko (o 4).

Při pohledu na meziroční vývoj dne daňové svobody v jednotlivých zemích můžeme identifikovat ty, které již začaly s nelichotivým stavem veřejných financí bojovat. I přes propad v žebříčku si tak oproti loňskému roku polepšil Island o 13 dní, a Maďarsko s Řeckem o 5 dní. Portugalsko, které nedávno postihlo snížení ratingu, již také nastoupilo cestu úspor – oproti roku 2009 si připomene den daňové svobody o dva dny dříve.

Na jiné země s problematickými veřejnými financemi konsolidace teprve čeká. Jak Irsko, tak Itálie si oproti loňskému roku pohoršily. S vážnými problémy se také potýkají Britové, kteří si letošní den daňové svobody připomenou o děsivých 15 dní později než loni. Na neexistující plán konsolidace veřejných financí je přitom již upozorňují světové ratingové agentury.

Pokud se nechce Česká republika k těmto zemím připojit, měli by čeští politikové rázně zvrátit vývoj dne daňové svobody z posledních dvou let, během nichž jsme se vzdálili o celých deset dní ke konci roku. Je potřeba začít konečně důsledně snižovat veřejné výdaje a v první fázi alespoň dosáhnout vyrovnaných rozpočtů.

Pro více informací kontaktujte:

Lucie Čechová

projektová manažerka LI
lucie.cechova@libinst.cz
www.libinst.cz
www.dendanovesvobody.cz

Martin Pánek

ředitel Liberálního institutu a vedoucí projektu DDS
martin.panek@libinst.cz
777 157 142
www.libinst.cz
www.dendanovesvobody.cz

Co popisuje Den daňové svobody?

DEN DAŇOVÉ SVOBODY je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok do 2 období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Pro více informací týkajících se jednotlivých let v interaktivním grafu klikněte na příslušný rok, který vás zajímá. Najdete tam základní informace o vývoji daňové zátěže v daném období a také analytické přílohy.

148
2019
142
2018
149
2017
153
2016
155
2015
160
2014
161
2013
160
2012
165
2011
168
2010
163
2009
158
2008
161
2007
164
2006
164
2005
166
2004
162
2003
161
2002
157
2001
157
2000

Dny práce na stát (Pro více informací klikněte na příslušný rok)

O projektuO projektu

O projektu

„Jak velké jsou výdaje státu a kdo to všechno platí?“ Tuto jednoduchou otázku si alespoň jednou položil každý z nás. K tomu, abychom pochopili velikost státního aparátu a náklady, které nám svou existencí každoročně přináší, slouží právě Den daňové svobody.

Den daňové svobody je pomyslnou hranicí v roce, která rozděluje rok do 2 období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Den daňové svobody vyhlašujeme pravidelně od roku 2000 a upozorňujeme tak na míru přerozdělování v ekonomice ze strany státu, která se zrcadlí v omezování svobody náš všech; svobody nakládat s vydělanými penězi podle našeho vlastního uvážení. Nevěříte? Lze to dokázat z různých úhlů pohledu. Tak například v roce 2011 jsme z každé osmihodinové pracovní doby na sebe pracovali jen 4 hodiny a 24 minut, zbytek představovala práce pro stát. Nebo v roce 2009 jsme s každé vydělané tisícikoruny fakticky rozhodovali jen o rozdělení 555 Kč, o rok později to bylo už jen 541 Kč. Proč? Za distribuci zbylé hodnoty se za nás „postaral“ stát, respektive politici a státní úředníci, protože jim tyto peníze musíme odevzdávat na pokrytí státních výdajů.

Pokud se chcete o projektu dozvědět více, spolupracovat s námi či nás finančně podpořit, budeme velmi rádi, když nás kontaktujete na e-mailu.

Metodika DDS

Při svém výpočtu vycházíme ze zdrojových dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development; Anex Table 29 – General government total outlays, web). Metodika je založená na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaném v daném roce – jinými slovy na tom, kolik stát přerozdělí z každé koruny, která se v ekonomice v daném roce vyrobí. Tento výpočet umožňuje porovnat aktuální stav a vývoj Dne daňové svobody v ČR se situací v dalších zemích světa.

K výpočtu dne daňové svobody existují i jiné přístupy, například ten, který používá společnost Deloitte. Její metoda rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.

Zásadní rozdíl je tedy v tom, že zatímco tento náš výpočet bere v potaz výdaje státu oproti domácímu produktu (zahrnuje i příjmy zahraničních firem a zahraničních pracovníků), výpočet Deloitte je založen na příjmech státu oproti národnímu produktu.

Metodika DDS