Den daňové svobody 2010

Liberální institut, tisková zpráva ze dne 18. 06. 2010

V letošním roce budou muset Češi pracovat na pokrytí výdajů státu o pět dní déle než loni, celých 168 dní. Je to nejvíce od roku 2000, kdy začal Liberální institut den daňové svobody pro Českou republiku počítat. Pokud by se chtěl každý z nás co nejrychleji zbavit povinnosti zaplatit svou pomyslnou část letošních veřejných výdajů, musel by se vzdávat celé své mzdy ve prospěch státní kasy až do 17. června. Teprve v pátek 18. 6., kdy nastane den daňové svobody, by si mohl nechat první letos vyprodukovanou korunu ve své vlastní kapse.

Graf: DEN DAŇOVÉ SVOBODY (DDS) V ČESKÉ REPUBLICE (2000 – 2010)

Zdroj: www.dendanovesvobody.cz

Liberální institut při svém výpočtu vychází z odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Tato metodika, která využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, umožňuje porovnat vývoj českého dne daňové svobody s vývojem v dalších zemích.

Jak naznačovaly již minulé roky, Švédsko postupně zeštíhluje veřejný sektor a pomalu opouští nelichotivé poslední místo mezi sledovanými zeměmi. Letos jsou Švédové již třetí (25.7.) před Finskem (3.8.) a Dánskem (6.8.). Ne snad, že by si Švédové připomínali den daňové svobody dříve než před vypuknutím krize v roce 2008, ale relativně si pohoršili daleko méně než třeba právě Finové a Dánové. V žebříčku se tak během ekonomické krize posunuli o dvě příčky vzhůru. Kromě Finska (posun o 6 příček dolů) a Dánska (o 2 dolů) se výrazně propadly i další země jako Island (o 4), Irsko (o 9), Řecko a Španělsko (o 4).

Při pohledu na meziroční vývoj dne daňové svobody v jednotlivých zemích můžeme identifikovat ty, které již začaly s nelichotivým stavem veřejných financí bojovat. I přes propad v žebříčku si tak oproti loňskému roku polepšil Island o 13 dní, a Maďarsko s Řeckem o 5 dní. Portugalsko, které nedávno postihlo snížení ratingu, již také nastoupilo cestu úspor – oproti roku 2009 si připomene den daňové svobody o dva dny dříve.

Na jiné země s problematickými veřejnými financemi konsolidace teprve čeká. Jak Irsko, tak Itálie si oproti loňskému roku pohoršily. S vážnými problémy se také potýkají Britové, kteří si letošní den daňové svobody připomenou o děsivých 15 dní později než loni. Na neexistující plán konsolidace veřejných financí je přitom již upozorňují světové ratingové agentury.

Pokud se nechce Česká republika k těmto zemím připojit, měli by čeští politikové rázně zvrátit vývoj dne daňové svobody z posledních dvou let, během nichž jsme se vzdálili o celých deset dní ke konci roku. Je potřeba začít konečně důsledně snižovat veřejné výdaje a v první fázi alespoň dosáhnout vyrovnaných rozpočtů.

Pro více informací kontaktujte:

Gabriela Řezníčková

projektová manažerka Liberálního institutu

gabriela.reznickova@libinst.cz

www.libinst.cz

Martin Pánek

ředitel Liberálního institutu a vedoucí projektu DDS

martin.panek@libinst.cz

777 157 142

www.libinst.cz

www.dendanovesvobody.cz

Přílohy

Co popisuje Den daňové svobody?

DEN DAŇOVÉ SVOBODY je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok do 2 období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Pro více informací týkajících se jednotlivých let v interaktivním grafu klikněte na příslušný rok, který vás zajímá. Najdete tam základní informace o vývoji daňové zátěže v daném období a také analytické přílohy.

O projektu

„Jak velké jsou výdaje státu a kdo to všechno platí?“ Tuto jednoduchou otázku si alespoň jednou položil každý z nás. K tomu, abychom pochopili velikost státního aparátu a náklady, které nám svou existencí každoročně přináší, slouží právě Den daňové svobody.

Den daňové svobody je pomyslnou hranicí v roce, která rozděluje rok do 2 období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Den daňové svobody vyhlašujeme pravidelně od roku 2000 a upozorňujeme tak na míru přerozdělování v ekonomice ze strany státu, která se zrcadlí v omezování svobody náš všech; svobody nakládat s vydělanými penězi podle našeho vlastního uvážení. Nevěříte? Lze to dokázat z různých úhlů pohledu. Tak například v roce 2011 jsme z každé osmihodinové pracovní doby na sebe pracovali jen 4 hodiny a 24 minut, zbytek představovala práce pro stát. Nebo v roce 2009 jsme s každé vydělané tisícikoruny fakticky rozhodovali jen o rozdělení 555 Kč, o rok později to bylo už jen 541 Kč. Proč? Za distribuci zbylé hodnoty se za nás „postaral“ stát, respektive politici a státní úředníci, protože jim tyto peníze musíme odevzdávat na pokrytí státních výdajů.

Pokud se chcete o projektu dozvědět více, spolupracovat s námi či nás finančně podpořit, budeme velmi rádi, když nás kontaktujete na e-mailu.

Metodika DDS

Při svém výpočtu vycházíme ze zdrojových dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development; Annex Table 29 – General government total outlays, web). Metodika je založená na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaném v daném roce – jinými slovy na tom, kolik stát přerozdělí z každé koruny, která se v ekonomice v daném roce vyrobí. Tento výpočet umožňuje porovnat aktuální stav a vývoj Dne daňové svobody v ČR se situací v dalších zemích světa.

K výpočtu dne daňové svobody existují i jiné přístupy, například ten, který používá společnost Deloitte. Její metoda rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.

Zásadní rozdíl je tedy v tom, že zatímco tento náš výpočet bere v potaz výdaje státu oproti domácímu produktu (zahrnuje i příjmy zahraničních firem a zahraničních pracovníků), výpočet Deloitte je založen na příjmech státu oproti národnímu produktu.