Den daňové svobody 2015

Liberální institut, tisková zpráva ze dne 15. 05. 2015

Daňoví poplatníci, ještě vydržte! Den daňové svobody, kdy přestaneme pracovat na pokrytí veřejných výdajů a začneme vydělávat sami na sebe, se blíží. Letos ukončení „práce na panském“ oslavíme v pátek 5. června, což je o pět dní dříve než v minulém kalendářním roce. Příznivá zpráva je dána zejména pokračujícím ekonomickým růstem.

„Pro výpočet Dne daňové svobody používáme podíl veřejných výdajů na hrubé produkci v daném roce. Ačkoliv výdaje (čitatel ve zlomku) rostou, HDP (jmenovatel ve zlomku) poroste rychleji. Proto dojde ke snížení počtu pracovních dní, jež musíme odpracovat na pokrytí státních výdajů,“ říká Petr Koblovský, ředitel Liberálního institutu.

Den daňové svobody je tak pomyslnou hranicí, která rozděluje kalendářní rok do dvou období – v první části roku je třeba vydělat na pokrytí výdajů veřejných institucí. Od Dne daňové svobody vyděláváme sami pro sebe, a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení. „Metodika založená na výdajové straně umožňuje lépe uchopit problematiku veřejných financí, jelikož jsou to právě výdaje, které určují nutnost vybírat daně, ale v případě deficitních rozpočtů i následný dluh, který budeme společně s úroky splácet v budoucnu,“ dodává Koblovský.

Graf: DEN DAŇOVÉ SVOBODY (DDS) V ČESKÉ REPUBLICE (2000 – 2015)

2015

Zdroj: www.dendanovesvobody.cz

Pozitivní vývoj v čase je pro tuzemské daňové poplatníky dobrou zprávou, ale mezinárodní srovnání stále staví české vládě, potažmo ministerstvu financí vysokou laťku. „Daňově nejsvobodnější jsou tradičně obyvatelé Jižní Koreje, kde Den daňové svobody měli již 1. května. My Češi však můžeme nižší celkové daně závidět také obyvatelům Švýcarska, Spojených států, Estonsku, ale i našim sousedům na Slovensku či v Polsku. Všude tam stát méně přerozděluje prostředky svých obyvatel, a není tudíž nutné na pokrytí výdajů veřejných institucí pracovat tak dlouho,“ komentuje mezinárodní srovnání David Lipka, předseda Správní rady Liberálního institutu. Opačný, tedy nepříliš lichotivý konec žebříčku daňové (ne)svobody tradičně okupují severské státy Finsko, Dánsko a Švédsko, mezi které se – také tradičně – vklínila Francie, a to hned za nejméně svobodné Finsko.

Právě posuny Dne daňové svobody blíže k Novému roku by měly být v zájmu nás všech. Budou totiž znamenat, že budeme moci utratit více peněz tak, jak budeme chtít, nikoliv jak budou chtít politici a úředníci. „Liberální institut právě proto vyhlašuje Den daňové svobody. Chceme daňové poplatníky populární formou upozorňovat na to, co si dost možná v každodenním shonu neuvědomují – zásahy veřejných institucí do našich životů jsou tak citelné, protože začínají v našich peněženkách. Jsem pyšný na to, že Den daňové svobody si připomínáme od roku 2000 a budeme to dělat dál,“ zakončuje ředitel Liberálního institutu Petr Koblovský.

2015 1

2015 2

2015 3

2015 4

Pro více informací kontaktujte:

Gabriela Řezníčková

projektová manažerka Liberálního institutu

gabriela.reznickova@libinst.cz

www.libinst.cz

Martin Pánek

ředitel Liberálního institutu a vedoucí projektu DDS

martin.panek@libinst.cz

777 157 142

www.libinst.cz

www.dendanovesvobody.cz

Co popisuje Den daňové svobody?

DEN DAŇOVÉ SVOBODY je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok do 2 období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Pro více informací týkajících se jednotlivých let v interaktivním grafu klikněte na příslušný rok, který vás zajímá. Najdete tam základní informace o vývoji daňové zátěže v daném období a také analytické přílohy.

163
2023
167
2022
175
2021
175
2020
148
2019
142
2018
149
2017
153
2016
155
2015
160
2014
161
2013
160
2012
165
2011
168
2010
163
2009
158
2008
161
2007
164
2006
164
2005
166
2004
162
2003
161
2002
157
2001
157
2000

Dny práce na stát (Pro více informací klikněte na příslušný rok)

O projektuO projektu

O projektu

„Jak velké jsou výdaje státu a kdo to všechno platí?“ Tuto jednoduchou otázku si alespoň jednou položil každý z nás. K tomu, abychom pochopili velikost státního aparátu a náklady, které nám svou existencí každoročně přináší, slouží právě Den daňové svobody.

Den daňové svobody je pomyslnou hranicí v roce, která rozděluje rok do 2 období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Den daňové svobody vyhlašujeme pravidelně od roku 2000 a upozorňujeme tak na míru přerozdělování v ekonomice ze strany státu, která se zrcadlí v omezování svobody náš všech; svobody nakládat s vydělanými penězi podle našeho vlastního uvážení. Nevěříte? Lze to dokázat z různých úhlů pohledu. Tak například v roce 2011 jsme z každé osmihodinové pracovní doby na sebe pracovali jen 4 hodiny a 24 minut, zbytek představovala práce pro stát. Nebo v roce 2009 jsme s každé vydělané tisícikoruny fakticky rozhodovali jen o rozdělení 555 Kč, o rok později to bylo už jen 541 Kč. Proč? Za distribuci zbylé hodnoty se za nás „postaral“ stát, respektive politici a státní úředníci, protože jim tyto peníze musíme odevzdávat na pokrytí státních výdajů.

Pokud se chcete o projektu dozvědět více, spolupracovat s námi či nás finančně podpořit, budeme velmi rádi, když nás kontaktujete na e-mailu.

Metodika DDS

Při svém výpočtu vycházíme ze zdrojových dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development; Annex Table 29 – General government total outlays, web). Metodika je založená na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaném v daném roce – jinými slovy na tom, kolik stát přerozdělí z každé koruny, která se v ekonomice v daném roce vyrobí. Tento výpočet umožňuje porovnat aktuální stav a vývoj Dne daňové svobody v ČR se situací v dalších zemích světa.

K výpočtu dne daňové svobody existují i jiné přístupy, například ten, který používá společnost Deloitte. Její metoda rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.

Zásadní rozdíl je tedy v tom, že zatímco tento náš výpočet bere v potaz výdaje státu oproti domácímu produktu (zahrnuje i příjmy zahraničních firem a zahraničních pracovníků), výpočet Deloitte je založen na příjmech státu oproti národnímu produktu.

Metodika DDS