Den daňové svobody 2016

Liberální institut, tisková zpráva ze dne 27. 03. 2016

Přesně čtyři týdny. Tolik nám, daňovým poplatníkům, ještě zbývá odpracovat do čtvrtka 2. června 2016, na který letos připadá Den daňové svobody. To je den, kdy přestaneme pracovat na pokrytí veřejných výdajů a začneme vydělávat sami na sebe. Prací pro stát letos strávíme 153 dní – o dva dny méně než minulý rok. Na pozitivním posunu se podepsaly dva faktory: hospodářský růst české ekonomiky a také přestupný rok.

Den daňové svobody představuje pomyslnou hranici, jež rozděluje kalendářní rok do dvou období – v části roku do Dne daňové svobody je třeba vydělat na pokrytí výdajů státních a veřejných institucí. Toto virtuální období 100% zdanění končí Dnem daňové svobody, od kterého vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích si rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Služby hrazené z veřejných výdajů nejsou „zdarma“, daňoví poplatníci za ně tvrdě platí. „Těší nás, že se i letos Den daňové svobody posouvá správným směrem, ale opět jsme svědky toho, že posun není způsoben přístupem vlády k fiskální politice. Náš výpočet Dne daňové svobody je založen na podílu veřejných výdajů na hrubé produkci v daném roce a vláda v něm může ovlivnit čitatel zlomku, tedy výdaje – ty však kontinuálně rostou. K dobrému výsledku vládě letos znovu pomohl růst agregátní produkce ve jmenovateli zlomku, nad ním si ale politici zásluhy mohou připsat jen stěží“ komentuje letošní výsledky Petr Koblovský, ředitel Liberálního institutu. Díky tomu, že je přestupný rok, 153 dní práce pro stát posunulo Den daňové svobody ze 3.6., na který by vyšel DDS v nepřestupném roce, na letošní 2. červen.

Graf: DEN DAŇOVÉ SVOBODY (DDS) V ČESKÉ REPUBLICE (2000 – 2016)

2016

Zdroj: www.dendanovesvobody.cz

Vypočtený Den daňové svobody je o čtyři dny za průměrem OECD. Nejdříve daňovou svobodu opět přivítali v Jižní Koreji (28.4.) a Švýcarsku (5.5.), nejdéle si na ni počkají ve Finsku (2.8.) a Řecku (27.7.). Pozitivní posun v České republice je sice dobrou zprávou, ale podle Koblovského je však současná situace velmi nestálá.

„Ekonomika se pohybuje v cyklech, takže letošní růst HDP, který Den daňové svobody posouvá směrem k začátku roku, může za pár let vystřídat pokles a posun Dne daňové svobody opačným směrem. Pokud nebude apetit státních institucí utrácet peníze daňových poplatníků klesat, což s nástupem zákona o státní službě zjevně nelze očekávat, je pravděpodobné, že Den daňové svobody „oslavíme“ až o prázdninách.“ upozorňuje ředitel Koblovský. Liberální institut pro výpočet Dne daňové svobody používá metodiku soustředící se na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.

Liberální institut je nestátní, nezávislá a nezisková organizace založená v únoru 1990, jejímž cílem je rozvíjet a aplikovat ideje a programy založené na principech klasického liberalismu, a to především prostřednictvím vzdělávacích projektů a publikací v České republice i zahraničí. Dlouhodobě patří mezi nejznámější think-tanky v České republice.

Pozn. Liberální institut chystá ke Dni daňové svobody tiskovou konferenci s obsáhlou prezentací výsledků vč. mezinárodního srovnání a také doprovodnou akci. O detailech budeme včas informovat.

2016 1

2016 2

2016 3

2016 4

Pro více informací kontaktujte:

Gabriela Řezníčková

projektová manažerka Liberálního institutu

gabriela.reznickova@libinst.cz

www.libinst.cz

Martin Pánek

ředitel Liberálního institutu a vedoucí projektu DDS

martin.panek@libinst.cz

777 157 142

www.libinst.cz

www.dendanovesvobody.cz

Co popisuje Den daňové svobody?

DEN DAŇOVÉ SVOBODY je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok do 2 období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Pro více informací týkajících se jednotlivých let v interaktivním grafu klikněte na příslušný rok, který vás zajímá. Najdete tam základní informace o vývoji daňové zátěže v daném období a také analytické přílohy.

163
2023
167
2022
175
2021
175
2020
148
2019
142
2018
149
2017
153
2016
155
2015
160
2014
161
2013
160
2012
165
2011
168
2010
163
2009
158
2008
161
2007
164
2006
164
2005
166
2004
162
2003
161
2002
157
2001
157
2000

Dny práce na stát (Pro více informací klikněte na příslušný rok)

O projektuO projektu

O projektu

„Jak velké jsou výdaje státu a kdo to všechno platí?“ Tuto jednoduchou otázku si alespoň jednou položil každý z nás. K tomu, abychom pochopili velikost státního aparátu a náklady, které nám svou existencí každoročně přináší, slouží právě Den daňové svobody.

Den daňové svobody je pomyslnou hranicí v roce, která rozděluje rok do 2 období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Den daňové svobody vyhlašujeme pravidelně od roku 2000 a upozorňujeme tak na míru přerozdělování v ekonomice ze strany státu, která se zrcadlí v omezování svobody náš všech; svobody nakládat s vydělanými penězi podle našeho vlastního uvážení. Nevěříte? Lze to dokázat z různých úhlů pohledu. Tak například v roce 2011 jsme z každé osmihodinové pracovní doby na sebe pracovali jen 4 hodiny a 24 minut, zbytek představovala práce pro stát. Nebo v roce 2009 jsme s každé vydělané tisícikoruny fakticky rozhodovali jen o rozdělení 555 Kč, o rok později to bylo už jen 541 Kč. Proč? Za distribuci zbylé hodnoty se za nás „postaral“ stát, respektive politici a státní úředníci, protože jim tyto peníze musíme odevzdávat na pokrytí státních výdajů.

Pokud se chcete o projektu dozvědět více, spolupracovat s námi či nás finančně podpořit, budeme velmi rádi, když nás kontaktujete na e-mailu.

Metodika DDS

Při svém výpočtu vycházíme ze zdrojových dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development; Annex Table 29 – General government total outlays, web). Metodika je založená na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaném v daném roce – jinými slovy na tom, kolik stát přerozdělí z každé koruny, která se v ekonomice v daném roce vyrobí. Tento výpočet umožňuje porovnat aktuální stav a vývoj Dne daňové svobody v ČR se situací v dalších zemích světa.

K výpočtu dne daňové svobody existují i jiné přístupy, například ten, který používá společnost Deloitte. Její metoda rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.

Zásadní rozdíl je tedy v tom, že zatímco tento náš výpočet bere v potaz výdaje státu oproti domácímu produktu (zahrnuje i příjmy zahraničních firem a zahraničních pracovníků), výpočet Deloitte je založen na příjmech státu oproti národnímu produktu.

Metodika DDS