Den daňové svobody 2012

Institut liberálních studií, tisková zpráva ze dne 11. 05. 2012

Den daňové svobody, který každoročně vyhlašuje Institut liberálních studií jakožto ukazatel svobody daňových poplatníků, letos nastane dříve než v loňském roce – 9. června 2012. Prací na stát tak strávíme „pouze“ 160 dní. V roce 2011 to bylo 165 dní.

„Den daňové svobody pomyslně dělí rok na dvě části, na tu, kdy pracujeme na pokrytí veřejných výdajů, a na tu, kdy pracujeme na sebe. Stát nemá žádné jiné peníze než ty, které vybere na daních, a ty, které si půjčí – ty budou muset být spolu s úroky splaceny v budoucnosti. Čím méně se tak stát rozhodne utrácet, tím zkracuje dobu „práce na panském“, tedy práce na pokrytí výdajů vládních institucí,“ vysvětluje analytik Institutu liberálních studií Aleš Rod podstatu Dne daňové svobody.

Graf: DEN DAŇOVÉ SVOBODY (DDS) V ČESKÉ REPUBLICE (2000 – 2013)

2013

Zdroj: www.dendanovesvobody.cz

Jak ukazuje výše uvedený graf, díky tomu, že je v rok 2012 přestupný, rozdíl mezi loňským a letošním Dnem daňové svobody činí 6 kalendářních dní. „Posun Dne daňové svobody směrem k Novému roku je jednoznačně pozitivní, neboť značí menší apetit vládních institucí utrácet prostředky daňových poplatníků vzhledem k HDP v naší zemi,“ říká Rod a potvrzuje tak, že vládní škrty současné vlády ve fiskální oblasti se projevily ve větší svobodě tuzemských daňových poplatníků. „Je však nutné podotknout, že stále máme co dohánět. Daňově nejsvobodnější zemí OECD je Jižní Korea, Den daňové svobody tam oslavili již 23. dubna, tedy o 47 dní dříve než u nás. Na počátku května daňovou svobodu přivítali v Austrálii (4. května) a ve Švýcarsku (6. května). V České republice je tedy stále mnoho prostoru pro reálné systémové zeštíhlování státní správy, které je nutné odlišovat od úprav výdajových položek prostřednictvím účetních triků,“ dodává Rod.

Na druhém konci škály daňové svobodných, respektive nesvobodných mezí je jako již tradičně Dánsko – Dánové musí na pokrytí vládních výdajů pracovat 224 dní, Den daňové svobody přivítají až 12. srpna. Ostatní sledované země se vešly do první poloviny roku. Z chvostu zemí zmiňme ještě Francii (24. 7.) a Švédsko (13. 7.).

Neméně zajímavé jsou informace o evropských zemích, které se v současné době nachází ve velkých fiskálních problémech. Zatímco ve Španělsku se Den daňové svobody letos posunul pozitivním směrem o 8 dní na 31. května (v porovnání s rokem 2010 daňová svoboda narostla o celých 23 dní!) a v Itálii se čekání na svobodu zkrátilo o 4 dny (přesto přijde až 2. července), v Portugalsku se vládní výdaje k HDP opět zvýšily (daňovou svobodu Italové přivítají až 21. června, o 4 dni později než v minulém roce), pozitivní posun nelze pozorovat ani v Řecku (stagnace – prodloužení doby nesvobody o jeden den dáno vlivem přestupného roku).

Napadlo vás, jak to vypadá, když to země myslí s omezením apetitu utrácet opravdu vážně? A jestli takový případ vůbec existuje? „Podívejme se na Island! Zatímco v roce 2009 tamní obyvatelé protrpěli oslavu Dne daňové svobody až 24. července, v letošním roce oslavy nachystají už na 14. června – zkrácení doby práce na pokrytí vládních výdajů činí úctyhodných 40 dní! Méně chuti přerozdělovat a utrácet jde navíc ruku v ruce s dalšími pozitivními vlivy, jako je třeba zmenšující se prostor pro korupci ve veřejné správě,“ vyzdvihuje analytik Aleš Rod z Institutu liberálních studií směr, kterým se ubírají fiskální změny na Islandu.

Pro více informací kontaktujte:

Gabriela Řezníčková

projektová manažerka Institutu liberálních studií

gabriela.reznickova@inlist.cz

www.inlist.cz

Martin Pánek

ředitel Institutu liberálních studií a vedoucí projektu DDS

martin.panek@inlist.cz

777 157 142

www.inlist.cz

www.dendanovesvobody.cz

Co popisuje Den daňové svobody?

DEN DAŇOVÉ SVOBODY je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok do 2 období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Pro více informací týkajících se jednotlivých let v interaktivním grafu klikněte na příslušný rok, který vás zajímá. Najdete tam základní informace o vývoji daňové zátěže v daném období a také analytické přílohy.

162
2024
163
2023
167
2022
175
2021
175
2020
148
2019
142
2018
149
2017
153
2016
155
2015
160
2014
161
2013
160
2012
165
2011
168
2010
163
2009
158
2008
161
2007
164
2006
164
2005
166
2004
162
2003
161
2002
157
2001
157
2000

Dny práce na stát (Pro více informací klikněte na příslušný rok)

O projektuO projektu

O projektu

„Jak velké jsou výdaje státu a kdo to všechno platí?“ Tuto jednoduchou otázku si alespoň jednou položil každý z nás. K tomu, abychom pochopili velikost státního aparátu a náklady, které nám svou existencí každoročně přináší, slouží právě Den daňové svobody.

Den daňové svobody je pomyslnou hranicí v roce, která rozděluje rok do dvou období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Den daňové svobody vyhlašujeme pravidelně od roku 2000 a upozorňujeme tak na míru přerozdělování v ekonomice ze strany státu, která se zrcadlí v omezování svobody náš všech; svobody nakládat s vydělanými penězi podle našeho vlastního uvážení. Nevěříte? Lze to dokázat z různých úhlů pohledu. Tak například v roce 2011 jsme z každé osmihodinové pracovní doby na sebe pracovali jen 4 hodiny a 24 minut, zbytek představovala práce pro stát. Nebo v roce 2009 jsme s každé vydělané tisícikoruny fakticky rozhodovali jen o rozdělení 555 Kč, o rok později to bylo už jen 541 Kč. Proč? Za distribuci zbylé hodnoty se za nás „postaral“ stát, respektive politici a státní úředníci, protože jim tyto peníze musíme odevzdávat na pokrytí státních výdajů.

Pokud se chcete o projektu dozvědět více, spolupracovat s námi či nás finančně podpořit, budeme velmi rádi, když nás kontaktujete na e-mailu.

Metodika DDS

Při svém výpočtu vycházíme ze zdrojových dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development; Annex Table 29 – General government total outlays, web). Metodika je založená na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaném v daném roce – jinými slovy na tom, kolik stát přerozdělí z každé koruny, která se v ekonomice v daném roce vyrobí. Tento výpočet umožňuje porovnat aktuální stav a vývoj Dne daňové svobody v ČR se situací v dalších zemích světa.

K výpočtu dne daňové svobody existují i jiné přístupy, například ten, který používá společnost Deloitte. Její metoda rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.

Zásadní rozdíl je tedy v tom, že zatímco tento náš výpočet bere v potaz výdaje státu oproti domácímu produktu (zahrnuje i příjmy zahraničních firem a zahraničních pracovníků), výpočet Deloitte je založen na příjmech státu oproti národnímu produktu.

Metodika DDS