Den daňové svobody 2003

Liberální institut, tisková zpráva ze dne 12. 06. 2003

Dnešek je dnem daňové svobody. Vloni jsme ho mohli slavit o den dříve, což znamená, že naše celkové daňové zatížení opět vzrostlo. Jak jsme na tom oproti světu a jak výše daní souvisí s dalšími ekonomickými ukazateli?

Graf: DEN DAŇOVÉ SVOBODY (DDS) V ČESKÉ REPUBLICE (2000 – 2003)

2003

Zdroj: www.dendanovesvobody.cz

12. červen je letos tím dnem, kdy obyvatelstvo země přestává pracovat pro státní pokladnu a začne vydělávat pro sebe – proto den daňové svobody (DDS). V reálném životě samozřejmě platíme všichni daně celoročně a průběžně. Určení tohoto dne se zjednodušeně řečeno provádí takto: celkové daňové zatížení obyvatelstva v procentech se vztáhne k počtu dní v roce, pak se výsledek přepočítá podle kalendáře. Proč to všechno? Tato zjednodušená koncepce umožňuje občanům, kteří často nemají přesnější představu o výši daňového zatížení, uvědomit si, jak velký** vítr provádí stát v našich peněženkách. Jedná se tedy o jakousi pomůcku pro osvětu. **Česká republika patří k těm zemím, kde se** DDS** zatím pravidelně posunuje směrem** ke konci roku**, což je v Evropě jev zcela běžný. Výpočet data provádí Liberální institut od roku 2000.

Jak si vedou Češi?

Reforma veřejných financí, kdy vláda řeší nemoc chronických deficitů, se podepsala na růstu daňového zatížení obyvatelstva v roce 2004. Letos se dočkáváme právě dnes, 15. června. Protože je tento rok rokem přestupným, došlo k posunu data nikoliv o tři, ale o plné čtyři dny.

Tabulka: Den daňové svobody v ČR

Rok 2000 2001 2002 2003
DDS 6. června 7. června 11. června 12. června

Pokud by současný trend vytrval, dočkali bychom se v roce 2012 situace, kdy DDS připadne až na druhou polovinu roku, tedy na červenec. To by znamenalo, že již lidé pracují více pro stát a pro sebe si mohou nechat jen menší část pracně vydělaných peněz. Celému tématu přidává na aktuálnosti i probíhající debata o reformě veřejných financí. Pokud se vláda rozhodne hradit deficit státního rozpočtu (také) zvýšením daní, budeme si DDS moci příští rok zakroužkovat v kalendáři skutečně o nějaký den později. Podobný efekt by měl i navržený přesun části položek z pětiprocentní do dvaadvacetiprocentní sazby DPH.

Kdo může komu závidět?

Obdobné výpočty se provádějí i v zahraničí. Evropa se bohužel svými čísly příliš nechlubí…

Že prý ve světě…

Země Den
USA 19. dubna
Irsko 24. dubna
Austrálie 2. května
Slovensko 4. června
Německo 11. června
Litva 3. května
Velká Británie 2. června
OECD celkem 19. května

Zdroj: jednotlivé organizace sledující daný problém v konkrétních zemích

Můžeme si nyní položit otázku, proč vůbec debatovat o daních. Následující tabulka ukazuje určitou závislost mezi daňovým zatížením a růstem ekonomiky společně s úrovní nezaměstnanosti. V posledním sloupci je k dispozici agregovaný ukazatel ekonomické svobody. Jedná se o souhrnný index faktorů, kterými stát zasahuje do svobod svých občanů.

Vzájemná souvislost daňového zatížení s dalšími ekonomickými ukazateli

Celkové daňové zatížení (% HDP) Průměrný růst DPH 1991 – 2001 (%) Míra nezaměstnanosti (%) Dlouhodobá nezaměstnanost (% z celk. počtu nezam.) Ekonomická svoboda (pořadí na světě)
USA 29,6 3,4 4,8 6,1 3
Irsko 31,1 7,7 3,8 55,3 7
Austrálie 31,5 3,8 6,7 21,5 8
Nový Zéland 35,1 3,1 5,3 16,8 5
Španělsko 35,2 2,6 13 44 24
Slovensko 35,8 4,7 18,6 48,2 82
Německo 37,9 1,5 7,9 51,5 15
Maďarsko 39,1 3,1 5,8 46,7 51
ČR 39,6 1,6 8,2 52,7 38
Itálie 42 1,6 9,5 63,4 35
Francie 45,3 1,9 8,6 37,6 38
Finsko 46,9 2,9 9,1 26,2 11

Zdroj: OECD, *www.freetheworld.com

Pro více informací kontaktujte:

Lucie Čechová

projektová manažerka LI
lucie.cechova@libinst.cz
www.libinst.cz
www.dendanovesvobody.cz

Martin Pánek

ředitel Liberálního institutu a vedoucí projektu DDS
martin.panek@libinst.cz
777 157 142
www.libinst.cz
www.dendanovesvobody.cz

Co popisuje Den daňové svobody?

DEN DAŇOVÉ SVOBODY je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok do 2 období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Pro více informací týkajících se jednotlivých let v interaktivním grafu klikněte na příslušný rok, který vás zajímá. Najdete tam základní informace o vývoji daňové zátěže v daném období a také analytické přílohy.

148
2019
142
2018
149
2017
153
2016
155
2015
160
2014
161
2013
160
2012
165
2011
168
2010
163
2009
158
2008
161
2007
164
2006
164
2005
166
2004
162
2003
161
2002
157
2001
157
2000

Dny práce na stát (Pro více informací klikněte na příslušný rok)

O projektuO projektu

O projektu

„Jak velké jsou výdaje státu a kdo to všechno platí?“ Tuto jednoduchou otázku si alespoň jednou položil každý z nás. K tomu, abychom pochopili velikost státního aparátu a náklady, které nám svou existencí každoročně přináší, slouží právě Den daňové svobody.

Den daňové svobody je pomyslnou hranicí v roce, která rozděluje rok do 2 období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády, vládních a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňové svobody, od tohoto dne vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodujeme podle vlastního uvážení.

Den daňové svobody vyhlašujeme pravidelně od roku 2000 a upozorňujeme tak na míru přerozdělování v ekonomice ze strany státu, která se zrcadlí v omezování svobody náš všech; svobody nakládat s vydělanými penězi podle našeho vlastního uvážení. Nevěříte? Lze to dokázat z různých úhlů pohledu. Tak například v roce 2011 jsme z každé osmihodinové pracovní doby na sebe pracovali jen 4 hodiny a 24 minut, zbytek představovala práce pro stát. Nebo v roce 2009 jsme s každé vydělané tisícikoruny fakticky rozhodovali jen o rozdělení 555 Kč, o rok později to bylo už jen 541 Kč. Proč? Za distribuci zbylé hodnoty se za nás „postaral“ stát, respektive politici a státní úředníci, protože jim tyto peníze musíme odevzdávat na pokrytí státních výdajů.

Pokud se chcete o projektu dozvědět více, spolupracovat s námi či nás finančně podpořit, budeme velmi rádi, když nás kontaktujete na e-mailu.

Metodika DDS

Při svém výpočtu vycházíme ze zdrojových dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development; Anex Table 29 – General government total outlays, web). Metodika je založená na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaném v daném roce – jinými slovy na tom, kolik stát přerozdělí z každé koruny, která se v ekonomice v daném roce vyrobí. Tento výpočet umožňuje porovnat aktuální stav a vývoj Dne daňové svobody v ČR se situací v dalších zemích světa.

K výpočtu dne daňové svobody existují i jiné přístupy, například ten, který používá společnost Deloitte. Její metoda rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.

Zásadní rozdíl je tedy v tom, že zatímco tento náš výpočet bere v potaz výdaje státu oproti domácímu produktu (zahrnuje i příjmy zahraničních firem a zahraničních pracovníků), výpočet Deloitte je založen na příjmech státu oproti národnímu produktu.

Metodika DDS